> Průvodce Budapeští je dalším z řady průvodců Rough Guides v češtině. Jako obvykle obsahuje jako bonus kvalitně zpracované DVD obsahující další informace o městě a videoprůvodce. Průvodce je ucelenou příručkou cestovatele po Budapešti, obsahuje mapky centra, informace o dopravě, ubytování a cenách.

Tikal (místo hlasů) je největším centrem Májské civilizace, umístěné uprostřed džungle, obklopené bujnou vegetací deštného pralesa. Tikal byl obydlen od 6. století před naším letopočtem až do 10. století našeho letopočtu. Tikal byl hlavním centrem politického, ekonomického, sociálního i vojenského života v Májském regionu.

> Turistický průvodce Namibie, Botswana a Viktoriiny vodopády, je dalším z řady průvodců Rough Guides vycházejícím v češtině. Průvodce obsahuje jako bonus kvalitně zpracované DVD obsahující další informace o oblasti a videoprůvodce. Průvodce patří k nejlepším příručkám pro cestování do této atraktivní Africké destinace. Přináší nezaujatý přehled historických, politických a kulturních souvislostí této země. Nabízí komplexní hodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení všech cenových kategorií.

Kromě nepřeberného množství Buddhistických chrámů najdeme v Bangkoku i spoustu domů pro duchy či Hinduistických a Animistických svatyní. Jedna z méně známých svatyň je v přízemí hotelu Nai Lert Bangkok (známý jako Swissotel) na Wireless Road (Witthayu Road). Svatyně se poměrně špatně hledá, ale návštěva rozhodně stojí za to.

> V polovině roku 2006 vyšel jeden z nejrozsáhlejších turistických průvodců Rough Guides po Číně, obsahující i sekci o Tibetu, HongKongu a Macao. Na bezmála jednom a půl tisíci stranách je zachycena veškerá rozmanitost této pozoruhodné země, jejíž kultura je nám vzdálená a zároveň na nás působí neodolatelným kouzlem.

Muscat, hlavní a také největší město Ománského Sultanátu, je ve skutečnosti pouze malou součástí skupiny měst rozprostírajících se v úzkém pruhu asi 40km podél moře v Golfském zálivu. Město nazývané Muscat je ve skutečnosti souměstí tří měst –Muscatu s opevněním a sultánským palácem, bývalou rybářskou vesnicí Matrah (Matruh), a komerčním a diplomatickým moderním centrem Ruwi. Zastavěná oblast vinoucí se podél moře je ze severu ohraničena skalnatými horami a z jihu nehostinnou a vyprahlou kopcovitou oblastí připomínající prvohory.

> V polovině února vyšel turistický průvodce Vietnamem. Stejně jako další z řady průvodců Rough Guides v češtině obsahuje jako bonus kvalitně zpracované DVD obsahující další informace o oblasti a videoprůvodce.

Wat Hua Lamphong je krásně zdobený Buddhistický chrám. Naleznete ho na třídě Ramy IV., hned vedle Silom ulice. Chrám patří mezi novější Bangkocké chrámy, málo navštěvovanými turisty. Chrámový komplex se nachází v moderním centru, obklopen moderními budovami.

> Koncem roku vyšlo druhé aktualizované vydání turistického průvodce Portugalskem. Stejně jako další z řady průvodců Rough Guides v češtině obsahuje jako bonus kvalitně zpracované DVD obsahující další informace o oblasti a videoprůvodce. Průvodce přináší přehled historických, politických a kulturních souvislostí země, nabízí hodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení všech cenových kategorií.

Minneapolis Sculpture Garden se nachází přímo naproti galerii moderního umění Walker Art Center. Zahrada rozprostírající se na ploše 11ti akrů je společným projektem Walker Art Centra a společnosti pro správu parků a rekreačních oblastí města Minneapolis. Je to také největší městská plocha svého druhu v celé zemi. Zahrada bývala propojena s přilehlým Loring parkem, ale stavba dálnice I-94 v šedesátých letech rozdělila park na dvě části.

Bangladéš nepatří mezi typické turistické destinace. Ani u těch návštěvníků, kteří se pohybují v blízkém regionu a navštěvují sousední Indii či Myanmar z druhé strany. Není se o divit. Bangladéš má pověst chudé přelidněné země, kde není moc co k vidění. Je to pravda a nebo jen historicky zakořeněná představa?

Největší koncentrace divokých volně žijících zvířat je v Africe. Je tomu již po dlouhou dobu, kdy se Afrika stává každoročně cílem mnoha cestovatelů, kterým příroda učarovala. Mezi nejlepší destinace patří Východní a Jižní Afrika. Na výběr je mnoho míst, kam vyrazit. Keňa či Tanzanie, Zambie či Zimbabwe, Namibie či Botswana nebo moderní Jižní Afrika. Žádná z těchto zemí nebude pro návštěvníka zklamáním.

> Koncem roku vyšlo druhé aktualizované vydání turistického průvodce Keňa. Stejně jako další z řady průvodců Rough Guides v češtině obsahuje jako bonus kvalitně zpracované DVD obsahující další informace o oblasti a videoprůvodce. Průvodce patří k nejobsáhlejším příručkám pro cestování do této oblíbené destinace Východní Afriky. Přináší nezaujatý přehled historických, politických a kulturních souvislostí této země i stav zdejšího životního prostředí. Nabízí komplexní hodnocení ubytovacích a stravovacích zařízení všech cenových kategorií.

Cejlon aneb ostrov Srí Lanka. Malý ostrov v Indickém oceáně s významným jménem. Vždyť kdo by neznal Cejlonský čaj.

Madagaskar - magický ostrov v Indickém oceánu. V dávné minulosti byl Madagaskar součástí Afrického kontinentu. Ležel přibližně v oblasti Somálska, odkud se před 165 milióny lety odtrhl a posunul se na východ do Indického oceánu. V tuto chvíli zde začala evoluce rostlin a zvířat, která šla vlastní cestou. Tím se stal Madagaskar světově známým.

> Při cestování po světě se zajímáme o památky, historii, zajímavá etnika. Tato kniha nabízí zcela odlišný pohled na svět kolem nás, po kterém tak rádi cestujeme. Hlavním tématem je milování a sex, tak jak je praktikován na pěti kontinentech.

Třebaže poušť Sahara je velmi nehostinné místo, i zde žijí lidé. Najdeme zde pouze jediné etnikum, které zde dlouhodobě vydrželo žít a stále zde žije. Tím jsou Tuaregové. Tuaregové jsou nomádi, vlastnící stáda velbloudů, kteří mluví svým Berberským jazykem. Tradičně zajišťovali dopravu zboží přes celý Sahel od Mauretánie až po Súdán či z Alžíru až po pobřeží Guinejského zálivu.

> Třebaže doba velkých cestovatelských objevů je za námi, jsou okamžiky a místa, která nám i v dnešní době dokáží připravit zajímavá překvapení. A právě o hledáních těchto míst je následující kniha. Nejdříve se vydáme do hor severovýchodní Kambodži pátrat po tajemném savci lingovi, abychom se v zápětí přesunuli na ostrov Borneo za etniky Punan a Merap.

Neskutečné horko. Kilometry daleko žádný stín, kam by se dalo schovat. Písek či kámen. Najednou se přižene vítr a drobného prachu a písku jsou plné obličeje. Tak to je poušť. Může být takové nehostinné místo vůbec krásné? Ano, nejenom že může, ono i krásné je. Každá poušť má svoji podmanivou krásu. Platí to i o Sahaře, největší poušti na zeměkouli.

Pohoří v severozápadním Beninu u hranic s Togem skrývají samá překvapení. Pomineme-li známý národní park De La Pendjari, za zmínku rozhodně stojí hliněné hrady etnika Somba. Lidé Betamaribé, všeobecně nazývané jako etnikum Somba, žijí jihozápadně od města Natitingou na pláních Boukoumbé těsně u hranic Togem a jihovýchodně okolo města Perama. Příslušníci tohoto etnika jsou převážně zemědělci a tak žijí uprostřed svých obdělaných polí.

Největší řekou Západní Afriky je řeka Niger. Pramení v pohoří Fouta Djalon ve státě Guinea, kde se vydává na 4160 km dlouhou pouť přes státy Mali, Niger, Benin a Nigérie až do svého ústí v Guinejském zálivu. Trasa řeky tvoří ohromnou křivku, které se říká Nigerský ohyb (anglicky Niger Bend či francouzsky Boucle du Niger). Po celé délce toku je řeka zdrojem obživy pro mnoho lidí a zvláště ve státě Mali, kde se dotýká hrany Sahary, je její životodárný význam asi největší.

Autoři tohoto serveru si Vás dovolují pozvat na výstavu svých fotografií, jejíž tématem je tentokrát Afrika.

Hory Mandara na severovýchodě Kamerunu jsou oblíbenou turistickou destinací. Není se čemu divit. Pestrý etnický mix, zajímavé horské vesničky, úžasné scenérie jsou jen ta největší lákadla, která zvou k návštěvě. Sever Kamerunu je zcela odlišný od jižní části země. Jih již zcela patří do rovníkové Afriky se svými deštnými pralesy, kdežto sever leží na konci Sahelu neboli subsaharské Afriky, kde jsou spíše savany a obecně sušší klima. Přejezd z jedné části země do druhé je vidět na první pohled.

Město Timbuktu je opředeno mnoho legendami. Jedna z nich je i ta, jak město přišlo ke svému jménu. Na místě dnešního města byla studna (neboli \"tim\" v místním jazyce), u které žila žena Bouctou a procházejícím karavanám, které převáželi zboží přes Saharu, dávala vodu. Kombinace obou slov s následným zkomolením dala název městu, které okolo studny mělo vzniknout.

Hustý deštný prales. Přítmí. Bodavý hmyz, mravenci, pijavice. Vlhko a horko, neprostupný terén, občas potok, bažiny. Možnost setkáni s hady, ale také nevyzpytatelnými pralesními slony či jinými savci. Kdo by zde chtěl žít? Místo skoro nejméně vhodné k životu. Přesto zde žijí lidé - Pygmejové.

Jedna z nejznámějších slavností v Západní Africe je každoroční svátek Cure Salée (Léčba solí). Každá etnická skupina nomádů má své vlastní oslavy tohoto svátku. Za nejznámější jsou považovány oslavy etnika Wodaabé (nazýváni též Bororo), které se konají během měsíce září v blízkosti městečka In-Gall v severovýchodním Nigeru.

Kmen Mursi je jeden z nejznámějších kmenů žijících v povodí řeky Omo. To hned z několika důvodů. Muži jsou jedni z nejobávanějších válečníků a ženy se zdobí mohutnými talířky, které si vkládají do spodního rtu.

Kmen Karo se svými 400 lidmi patří mezi nejmenší etnika, které žijí v povodí řeky Omo. U něj to s tou řekou platí doslova - žijí přímo na břehu řeky Omo, vyrábějí dřevené kánoe, ve kterých po řece bravurně jezdí.

Horko, sluneční žár, písek. Rovná pláň kam až oko dohlédne. Nehostinná krajina. Vždyť je to taky poušť. Poušť pouští – Sahara. Přesto je zde život.

> Putování největší pouští světa rozhodně není nudná záležitost, jak by se někomu mohlo mylně zdát. Zvláště když se do jejího centra dostáváte po zemi už z Gibraltaru přes několik zemí Severní a Západní Afriky.

Ženy z kmene Hamar jsou vyhlášenými kráskami. Každý v Etiopii je zná a všichni o nich mluví. Tento kmen žije na dolním toku řeky Omo. Historicky etnikum Hamarů vzniklo míšením lidí z různých kmenů, kteří v minulosti do této oblasti přišli.

> Oblast rovníkové Afriky je určitě jedna z nejzajímavějších oblastí, které může Afrika svému návštěvníkovi nabídnout. Původní nezničené pralesy, divoká zvěř, ohromné řeky, autentičtí obyvatelé. Kdo se sem ale dnes odváží vydat? Oblast je na cestování náročná ať už z hlediska nebezpečí tropických nemocí, tak i díky nestabilní politické situaci v oblasti Konžské pánve.

> Kdo se jednou potopil pod mořskou hladinou, pochopí touhu potápěčů se tam stále vracet. Podmořský svět vás vtáhne a vy nemůžete jinak, než se do něj vracet a pozorovat nová a nová dějství, která vám matka příroda pod hladinou přichystala. A přesně o tom je tato kniha.

Při cestě k řece Omo jsou kmeny Banna a Tsamai první, které návštěvník spatří. Jejich potkáním člověk pochopí, že se dostal do té pravé \"černé\" Afriky. Mezi kmeny žijící stále tím tradičním životem, jako před mnoha stoletími.

Je celkem rozšířený názor, že kořeny náboženství voodoo jsou v Karibiku. Často bývá v této souvislosti zmiňován ostrov Haiti. Ale opak je pravdou,. Voodoo je pravé Africké náboženství, které si s sebou do Ameriky přinesli černí otroci ze své domoviny. Kořeny tohoto náboženství je třeba hledat v dnešním Beninu v Západní Africe.

Etiopie je země mnoha překvapení. Jedno z mnoha přichystala v povodí řeky Omo. Řeka pramení na hoře Mount Amhara kousek od Addis Abeby až a svou pouť končí ve svém ústí do jezera Turkana na Etiopsko-Keňských hranicích. Během své cesty prochází hlubokými údolími a nehostinnou krajinou, kde je občas pár stezek od dobytka. Jinak nic. Žádné silnice, komunikace, žádný rozvoj. Opuštěná krajina.

Fotogalerie z Jemenu. Staré město Sana, města jižního Jemenu jako Aden, Ta\'izz, Al-Hudayda či Zabid, magický ostrov Sokotra, známé Wadi Hadramawt a města Sayun, Shibam a Tarim a samozřejmě také sever země a horské vesnice Kawkaban, Thilla či Hababah.

Ve středním Mali v blízkosti města Bandaigara se skrývá jedno z nejzajímavějších míst Západní Afriky. Rovná planina zde najednou končí kolmou skalní stěnou. Zdánlivý konec. Planina samozřejmě pokračuje dál. Jen o nějakých pár stovek metrů níže. Místo nazývané Bandiagarský zlom. Nebo také země Dogon, podle etnika, které v kolmé skalní stěně a jejím okolí žije.

> Na podzim 2007 vychází další průvodce řady Rough Guides v češtině – Jordánsko. Jordánsko je lákavá exotická lokalita, pro kterou tento průvodce bude dobrým pomocníkem a rádcem jak pro individuální cestovatele, tak pro skupiny. Nejenže podrobně popisuje konkrétní jordánské destinace, ale nabízí také spoustu rad, jak spojit návštěvu Jordánska s prohlídkou Izraele či Sýrie. Do seznamu nových Sedmi divů světa byla přijata i Petra, starověké jordánské město vytesané ve skále, jeden z mnoha skvostů Jordánska spolu s prohlídkou Ammánu, trasy kolem řeky Jordán, pobytu u Mrtvého moře, či tematicky zaměřené putování ve stopách biblických příběhů.

Každý pátek, kromě Ramadánu, se zde v Omdurmanu u mešity Hamed an-Nil v podvečer scházejí dervišové a tančí zde. Tito lidé se hlásí k tzv. sufism. Toto učení je těžké definovat, občas bývá označováno jako islámský mysticismus.

Arabie Felix, nebo-li Šťastná Arábie je název, který jižnímu koutu Arabského poloostrova dali staří Římané. Není se čemu divit. Místní horské svahy díky dostatku vláhy patří mezi nejúrodnější na Arabském poloostrově. Připočteme-li k tomu karavanní stezky, po kterých se převáželo zboží od moře do vnitrozemí, je jasné, proč byl pro Římany Jemen šťastným místem.

>V srpnu vyšlo druhé aktualizované vydání turistického průvodce Západ USA – Národní parky. Stejně jako další z řady průvodců Rough Guides v češtině obsahuje jako bonus kvalitně zpracované DVD obsahující další informace o oblasti a videoprůvodce. Jeho jednotlivé kapitoly provedou cestovatele po 12 různorodých místech – počínaje San Franciscem, Los Angeles, Holywoodem, Las Vegas či národními parky Sequoia či Yosemite.

Manta je největší rejnok na světě. Žije v tropických oceánech. Dorůstá až 7m, je širší než delší.

Před vlastní návštěvou si málokdo uvědomí rozmanitost Irska. Každý je lákán něčím jiným - keltskou historií, starými hrady, rozsáhlými vřesovišti, útesy a divokým mořem. To vše a mnohem víc je v Irsku k vidění.

>Začátkem roku 2007 vyšel dotisk dalšího z řady průvodců Rough Guides v češtině – Kuba. Průvodce je rozdělěnd na 3 části: Základní informace, Průvodce a Souvislosti. Součástí průvodce je I multimediální dvd které obsahuje jak základní informace o zemi, tak i videoprůvodce který Vás provede po celé zemi, představí jak města a pláže tak i přírodní rezervace.

Mola Mola, nejtěžší kostnatá ryba na světě, žije v subtropickém oceánu v hloubce 30-480m. Občas vyplouvá ke hladině kde se nechává očistit rybami.

>Průvodce Jižní Afrika, Lesotho a Svazijsko je dalším z řady průvodců Rough Guides přeloženým do češtiny. Jeho již druhé aktualizované vydání vyšlo na jaře 2007. Průvodce je přehledně organizován, a obsahuje vše co by cestovatel měl vědět. Součástí průvodce je i multimediální dvd kde jsou přehledně zpracované základní informace o zemi a turistický videoprůvodce, který vás provede celou oblastí, představí jak národní parky a rezervace tak historická města a umožní vám podívat se do míst o kterých v ostatních průvodcích jen čtete.

>V červnu vyšlo druhé vydání průvodce Thajskem edice Rough Guides v češtině. Najdete v něm kvalitní informace o zemi, turistických lokalitách, dopravě, ubytování a cenách. Průvodce je doplněn multimediálním DVD, které obsahuje jak základní informace o zemi, tak videoprůvodce po nejzajímavějších místech Thajska. Takto obrazově zpracováno najdete na disku 12 témat. Místa jsou dobře vybraná, takže si návštěvník může lehce udělat dojem jak o popisovaných místech tak i celé zemi a lépe se rozhodnout která místa navštívit.

A také země dřeváků, větrných mlýnů, kol a vodních kanálů. I tak by se dalo charakterizovat Nizozemsko (Holandsko). Na jedné straně království, na druhé straně moderní a tolerantní Evropská země kousek od České Republiky. Nizozemsko je oblíbenou turistickou nejen díky dobré dostupnosti z ČR, ale i tím, že má turistům co nabídnout.

Mapa složená z lidských lebek. Stupa, kde jsou vystaveny lidské ostatky. Památky na dobu Pol Potova režimu Rudých Khmerů. Kolik miliónů lidí bylo zavražděno? Novodobá historie Kambodži je krutá a krvavá.

Myanmar, dříve Barma, by se mohla nazývat zemí zlatých pagod. Tak se jeví snad každému návštěvníkovi, který do země přijede. A je jedno odkud přijíždíte, zda přímo z Evropy či například sousedního Thajska. Zlaté stupy, kterými je země doslova poseta, zaujmou na první pohled. Buddhistická víra je zde natolik silná a živá, že buddhistické svatyně stojí a jsou stavěny doslova na každém kroku.

Indonésie není země jako každá jiná. Indonésie je naprosto výjimečná. Největší ostrovní říše, která se rozkládá na 13677 ostrovech (6000 z nich je obydleno). Od západu k východu měří přes 5000 km a od severu k jihu 1770 km. Podobné je to i s obyvateli. Oficiálně žije v Indonésii přes 202 miliónů obyvatel, což znamená, že Indonésie je čtvrtá nejlidnatější země na světě. Neskutečný etnický a náboženský mix.

Malajsie byla a stále je jedním z nejúspěšnějších asijských ekonomických tygrů. V posledních desetiletích se ekonomická úroveň země zvedla mnohonásobně a to hlavně díky pracovitosti místních lidí a vládě, podporující příliv investic. Malajsie má na rozdíl od jiných zemí v oblasti štěstí i v tom, že těží ropu, což je další zdroj financí.

Obyvatelé Myanmaru (Barmy) se dělí do devíti základních národností. Ty se následně dělí do dalších podskupin, jejichž počet dosahuje několika desítek. Není se čemu divit, jako většina okolních států je i Myanmar multietnická země. I zde pestrost obyvatel roste směrem do vyšších horských poloh a směrem k thajsko-laoské hranici, kde je tzv. Zlatý trojúhelník.

Laos, jedna z nejzapomenutějších zemí jihovýchodní Asie. Před deseti lety místo, kam se bylo skoro nemožné dostat. Laos se izoloval od ostatních zemí a turistický ruch zde neexistoval. Včetně možnosti získat vízum k individuální návštěvě země. Politická situace se nakonec trochu uvolnila a vláda s vidinou získání deviz začala turistický ruch podporovat včetně kampaně zvoucí k návštěvě Laosu.

Ještě než se definitivně potopíme na první lekci, je třeba najít si tu svoji školu potápění. Tak jsem se zpětně zamyslel, jak jsem vlastně školu hledal.

Tak rozhodnuto. Budu se učit potápět, Intro Dive jsem nějak přežil a úplně se nezalekl. Dnes se chystám na první oficielní lekci.

Benin – malá země na pobřeží Guinejského zálivu v Západní Africe. Úzký pruh země, který v porovnání s rozlehlými sousedními zeměmi vypadá naprosto miniaturně. Se sousedním Togem se na mapě skoro ztrácejí. O co je Benin menší, o to má bohatší, významnější a hlavně tajemnější historii.

Thajsko je čím dál tím populárnější mezi českými turisty a tak není překvapení, že přišlo pár dotazů na existenci českých potápěčských základen v Thajsku.

Přišlo pár dotazů na existenci českých potápěčských základen v Indonésii a na možnosti potápění s nimi a tak vznikl tento stručný článeček.

Laos je sám o osobě multietnická země, kde se mixuje mnoho etnik a místních jazyků. Pokud se dostaneme do hor v oblasti tzv. zlatého trojúhelníku, místa kde se potkávají Laos, Thajsko a Myanmar, situace je ještě pestřejší. Oblast obývají tzv. horské kmeny, které sem přišly z Tibetu a Jižní Číny. Ti se liší jazykem, zvyky a oblékáním od většinové laoské společnosti žijící v nižších polohách. Příslušníci těchto etnik žijí velmi tradičním životem stejně jako před staletími.

Fotogaleri z Kamerunu. Největší město Douala, pláže v Kribi a hlavně Pygmejové, tradiční obyvatelé pralesů. Jezero Čad a vesničky z pohoří Mandara.

Írán je krásná země s pohostinnými lidmi. Stačí krátká návštěva, aby si toto návštěvník uvědomil. Pobyt v Íránu rozhodně neodpovídá představám, které by člověk mohl získat z našich sdělovacích prostředků.

První pocity v Bangladéši jsou pořádný šok. Přijíždíme sem z klidné buddhistické jihovýchodní Asie a tady na nás čeká přelidněná a do noci pulzující Dháka. Zde trávíme několik dní, pak navštěvujeme i vyhlášený Cox\'s Bazar, kde má být nejdelší přírodní pláž světa. Cestou se zastavujeme v druhém největším městě v Chittagongu.

Do Číny jsme přijeli tak trochu omylem. Potřebovali jsme přejet z Laosu do Vietnamu a nakonec se ukázalo, že přes Činskou provincii Yunnan to bude nejkratší. Nakonec se to ukázala jako dobrá volba, protože provincie Yunnan jako by ani nebyla Čína. Příjemní lidé, žádná přelidněná města, prostě celkem pohoda. Navštěvujeme města Dali, historické město Lijang a cestu zakončujeme v metropoli Kunming.

Na Indii jsem byl zvědavý. Hodně jsem o ní četl, hodně jsem o ní slyšel. Země s fenomenální historií. Naproti tomu stojí přelidněná přítomnost. Pocity, které se stojí proti sobě. Začínáme v Calcuttě (tedy česky Kalkatě), pokračujeme poklidným Darjeelingem, kde z dálky vidíme třetí největší horu světa Kanchendzonga. Následuje přejezd do Varanasi k řece Ganga, dále ještě stíháme \"erotické\" chrámy v Khajuraho, Taj Mahal v Agře a cestu zakončujeme v Dilí.

Do Íránu jsem se těšil a rozhodně mě nezklamal. Neskutečně příjemní a pohostiní lidé. Krásné památky, zajímavá histori. Za tři týdný, co zde strávíme, objedeme většinu země. Začínáme výstupem na Mt Damavand, pokračujeme přes Mashhad do Yazdu, Shirazu, Persepolis, Busheru, Esfahanu, Kashanu až k Tureckým hranicím do Tabrizu. Následuje návrat do Teheránu a odlet domů.

Jihoafrická republika byla jasnou safari destinací. Většinu času jsme trávili po národních parcích, kde jsme pozorovali zvířata. A stálo to za to. Viděli jsme kompletní tzv. Velkou pětku: buvola, nosorožce, lva, leoparda a geparda. Samozřejmě i mnoho dalších zvířat a ptáků. A které národní parku jsme navštívili? Kalahari Gemsbok, Pilansberg, Kruger, Hluhluwe-Umfolozi a oblast Santa Lucia. Cestu zakončujeme v Dračích horách v národních parcích Royal Natal a Giant\'s Castle.

Kambodža, země s dlouhou a v poslední době i pohnutou historií. Monumentální chrámové stavby zjednodušeně nazývané jako Angkor Wat. Moderní krvavá historie v období Rudých kmérů. Do země přijíždíme přibližně rok po definitivním uzavření příměří mezi vládou a zbytky Rudých kmérů. Rok po tom, co byl i pro turisty otevřen pozemní přechod do Thajska.

Kamerun, země ležící v oblasti rovníkové Afriky. Přesně tam, kde se stáčí pobřeží Guinejského zálivu, najdeme pobřeží Kamerunu. Pobřeží je krátké, většina země se táhne směrem do vnitrozemí. Kamerun je velmi rozmanitá země a směle můžeme říct, že je krásně pestrobarevná. Každý region je trochu jiný ať se týče klimatu, etnického složení či pocitů, kterými na návštěvníky působí.

Madagaskar - magický ostrov v Indickém oceánu. Známý hlavně díky své atypické floře a fauně. To je také to, co nás sem táhne. Při cestě po ostrově přejíždíme z místa na místo, abysme navštívili co nejvíce národních parků a viděli co nejvíce ze zdejší přírody. Stojí to a to - pozorujeme velryby, lemury, vidíme i krásně maskované chameleony.

Poprvé v Malajsii a hned si vychutnáváme to nejlepší. Letíme primárně na Borneo, kde zdoláváme nejvyšší horu Mt. Kinabalu. Přes město Miri postupuje na jih Bornea do města Kuching a do národního parku Bako. Návrat na pevninskou Malajsii, kde se zastavujeme ve městech Melaka, Kuala Lumpur a návštěvu zakončujeme na ostrově Penang.

Cesta za exotikou do Afrického Maroka. Plný měsíc objíždíme tuto zemi. Cestujeme podél pobřeží Středozemního moře, ale zavítáme i do vnitrozemí, na začátek pouště Sahara a do hor Vysokého Atlasu.

Rozhlížím se kolem a všude okolo mne jsou ohromné kamenné džbány. Jsou jich zde desítky. Každý musí vážit alespoň tunu. Nechápu, jak toto mohl někdo vytvořit. Ptám se sám sebe - kdo, jak, proč.

Cesta severním Laosem. Město Huai Xai a následná dvou denní plavba do Luang Prabang. Město Udomxai a odjezd do do zapadlého města Phongsali u Čínských hranic. Horské kmeny v Muang Sing a Luang Nam Tha.

Laos je příjemnou zemí. Takovou správně poklidnou. Nikdo nikam nespěchá, všechno má svůj čas. K tomu příjemní lidé, zajímavé historické památky. Proto ho projíždíme celý od jihu k severu. Navštěvujeme město Pakse, zapomenutý chrám Champasak, hraniční provincii s Kambodžou Si Phan Don a jedeme po Mekongu. Následně se přesouváme do hlavního města Vientiane. Relaxujeme ve vesnici Vang Vieng. Následuje město chrámů Luang Prabang. Cesta za tajemnými Plain of Jairs u města Phonsavan je nezapomenutelná. Sever s horskými minoritami (navštěvujeme Luang Nam Tha a Muang Sing) je naší poslední zastávkou.

Egypt je odvěký cíl cestovatelů. Jeho historické památky jsou naprosto úžasné, takže se není čemu divit. Tak i my jsme se v létě 2003 do Egypta vydali.

Malá vesnice v Etiopských horách. Takových tu jsou desítky. Kulaté kamenné domy, prašné cesty a klidně ospalý život místních lidí. Přesto se Lalibela v něčem liší. Nachází se zde \"osmý div světa\", kterým jsou křesťanské kostely z 13. století vytesané přímo v okolních skalách. Stavby, které jsou zařazeny na seznam Světového dědictví Unesco. Památky, které přitahují turisty z celého světa. Díky své unikátnosti by jich mohli přitáhnout zástupy. To by ovšem musely být jinde než v Etiopii, která není typickou africkou turistickou destinací.

Druhá návštěva Etiopie a opět začíná oslavou největšího křesťanského svátku Timkat, tentokrát ve městě Gonder. Následuje cesta na jih do povodí řeky Omo. Místo, kde žijí zajímavá etnika jako Hamar, Mursi, Karo, Bume, Banna, Tsamai, Arbore, Konso a Borana. Pozorujeme možství exotických ptáku, zebry v národním parku Nechisar, hrochy a krokodýly v jezeře Chamo. Cestu zakončujeme v národnim parku Bale mountains, kde máme možnost spařit velmi ohroženého etiopského vlka a horskou nyalu.

Poprvé navštěvujeme Etiopii. Zůčastníme se oslav největšího křesťanského svátku Timkat, navštěvujeme skalní chrámy v Lalibele, monasterie na jezeře Tana, vodopády na Modrém Nilu, město Bahar Dar, královské město Gonder, Aksum se svojí zapomenutou říší. Ale i překrásné Simienské hory s pannenskou přírodou. Muslimský východ a města Harar či Dire Dawa. Hlavní město Addis Abeba plné kontrastů.

Sedím na letišti v Samarindě a čekám na letadlo. Cílem jsou hory Apokayan ve vnitrozemí Kalimantanu. Jem zvědavý, nakolik zde, hluboko ve vnitrozemí, je život ještě tradiční. Na ženy s jejich těžkými náušnicemi a jejich vytahanými ušními boltci.

Siberut, magický ostrov u pobřeží Sumatry. Je známý díky etniku Mentawajců, kteří zde až do dnešních dní žijí svým tradičním a přirozeným životem. Ani blízkost civilizované Sumatry jim naštěstí jejich tradice nevzala.

Indonéský ostrov Sulawesi je tak trochu rájem pro všechny. K vidění je nádherný podvodní život, korálové útesy, ale také zajímavé a autentické zvyky místních obyvatel.

Nejvýchodnější část Indonésie a také nejvíc odlišná. Provincie Irian Jaya, kde žijí bývalí kanibalové na úrovní doby kamenné. Alespoň to se stále můžete dočíst v mnoha cestovních průvodcích. Lákadlo na cestu jak má být.

Při cestě po Austrálii nešlo vynechat Tasmánii. Přírodně velmi zajímavý ostrov, kde stojí za to pár dní trekovat.

Měl jsem to štěstí se na necelé dva měsíce podívat do Austrálie. Musím přiznat, že jsem si tu zemi zamiloval a jestli bych se chtěl někam vrátit a prožít tam i delší dobu, tak je to právě sem.

Padlo rozhodnutí udělat si OWD kurz doma v Čechách. Nevrhneme se do toho po hlavě, ale pomalu. Začínáme pouze s Intro Dive.

Nebylo to jednoduché rozhodnutí. Taková zdánlivě jednoduchá věc jako udělat či neudělat si potápěčský kurz. Samozřejmě pro rekreační potápění, žádný technický či něco takového.

Jezero Inle je jeden ze zázraků přírody a místo, které žádný návštěvník Myanmaru nemůže vynechat. Uprostřed pohoří se najednou objevuje naprostá rovina, kde se do délky 22 kilometrů a šířky 11 kilometrů rozprostírá zmiňované jezero.

Sedíme v letadle Biman Bangladesh Airlines a směřujeme do Yangonu, hlavního město Myanmaru (Barmy). Přelet s Thajského Bangkoku je krátký a tak netrpělivě vyhlížíme letiště a s ním novou zemi a nové zážitky.

Nový Zéland - jedno z nejvzdálenějších míst od naší matičky země. Koho by nelákalo navštívit tuto podivuhodnou zemi divokých maurů, praotců bungee jumpingu, majestátních hor a panenské přírody.

Všude jsou mračna lidí, hlavně tedy těch na motorkách. Všichni někam spěchají – za prací, obchodem, za rodinou. Hektické tempo je vzduchu úplně cítit. Vítejte ve Vietnamu.

Uprostřed noci přilétáme do Dakaru, největšího města Senegalu. Naše cesta směřuje hlavně do sousedního Mali, ale do Dakaru byli nejlevnější letenky a tak jsme zde. Využíváme toho ke krátké návštěvě Senegalu, kde putujeme podél řeky, která dala zemi jméno.

Cesta z Etiopie domů do Evropy nevedla přímo, ale přes sousední Súdán. V minulosti zcela uzavřená země, kam nebylo možné se skoro dostat. I zde se situace vrací do normálu a turistické vízum již není vyjímkou. Využíváme příležitosti a poslední týden trávíme v Súdánu, převážně v okolí hlavního města Chartům.

Usměv a žádný problém. Tak by se dalo charakterizovat na první pohled Thajsko. Turisticky nejznámější destinace z celé oblasti Jihovýchodní Asie.

Po roce opět v Thajsku. Přijíždíme letos po zemi od jihu z Malajsie. Naše zastávka zde nění dlouhá, bereme Thajsko jako transit při cestě do Barmy a dále na západ. Nakonec zde trávíme několik dní u moře v Krabi, následuje Bangkok a okolí - bývalá hlavní města Lopburi a Ayuthaya.

První cesta do Thajska a vlastně i do Asie. Nervozita se ztřídá se zvědavostí. Jaké to bude? Po 10 hodinách letu konečně přistáváme v Bangkoku. Je 16 hodin a my opouštíme letiště.

Řeka Mekong – jeden ze světových veletoků. Z Tibetských planin se vydává na svoji 4500 kilometrů dlouhou cestu než dosáhne svého ústí v Jihočínském moři. Zde, těsně před ústím na území Vietnamu, se rozlévá do mohutné delty, která zásadním způsobem ovlivnila život místních lidí.

Stojíme na kraji mostu, který zde tvoří hranici s Čínou a čekáme, až bude otevřen a budeme moci slavnostně vstoupit. Na Vietnam jsme docela zvědavi. Socialismus s tržní ekonomikou, tak to tu ještě nebylo.